Jan Vančata: Distributoři se liší v nehmotné nabídce

1704

Léta nabýval zkušenosti na pozici obchodníka. Nyní je tomu deset let, co dostal na starosti rovnou dvě pobočky eD. Jednu na Moravě, druhou v Čechách. I přes kilometry rozdělující jeho tým však chce, aby se jeho lidé brali jako jedna unita.

Jan Vančata je nadšenec do všeho nového, vítá změny a jako ryba ve vodě se cítí v aktivním prostředí. To se v jeho osobním životě promítá do touhy po zkoušení a objevování nových sportů. „Díky tomu jsem se naučil hrát golf nebo před třemi lety jezdit na snowboardu. Zároveň, když něco vyzkouším a naučím se to, tak mě to trošku omrzí a jdu zkrátka dál,” prozrazuje ředitel brněnské a pardubické pobočky eD.

Touha vplouvat do nových a pro něj neprobádaných vod se podle něj projevuje i v pracovním prostředí. „Mám rád akvizici, jsem zastáncem jakýchkoli nových brandů mimo IT, ať už jde o produkty pro zahradu, smart věci nebo cokoli, co člověk strčí do zásuvky. Myslím, že jsme skvělá firma s dobrým jménem, finančním zázemím, špičkovou logistikou, zkušeným obchodním týmem i rozložení na českém a slovenském trhu,” vysvětluje, proč by se do budoucna nesoustředil pouze na IT.

Naopak, ačkoli dnes non-IT zboží dělá na jeho dvou pobočkách zhruba pět procent celkového obratu, vidí velký potenciál v cestě, kterou se vydala třeba Alza.

To pocitové máme lepší

S ředitelem ostravského obchodního týmu Jaroslavem Čerbákem (viz článek v jarním vydání) se shoduje na tom, že IT trh je dnes poměrně rozebrán a distributoři stojí z hlediska cen, podmínek a služeb na stejné startovní čáře. 

„Velkou výhodou eD oproti konkurenci je, že jsme stále česká firma o úzkém portfoliu českých akcionářů. Tohle blízké domácí zázemí přináší výhodu. Na jednání se zákazníkem například dokážu často rozhodnout od stolu. Jsem schopen říci, do čeho jako pobočka půjdeme a do čeho ne,” říká Jan Vančata.

Druhým podstatným rozdílem je podle něj práce se zákazníkem, kterou konkurence dělá více plošně. „Myslím, že pracujeme lépe s každým klientem. Zákazníci se cítí být naší součástí, mají pocit, že je potřebujeme. Panuje u nás rodinná atmosféra, která se přenáší i na ně,” doplňuje a je toho názoru, že hmotná nabídka distributorů je srovnatelná.

„Obrazně řečeno, lišíme se v tom nehmotném a pocitovém, a to rozhodně v dobrém slova smyslu.“ dodává šéf desetičlenného týmu. Jeho dvě pobočky s ročním obratem 1,1 miliardy korun měsíčně obslouží průměrně 500 zákazníků. Stejně jako pro eD celkově, je i pro jeho tým vlajkovou lodí značka HP s třicetiprocentním podílem na obratu. „Trošku specifičtí jsme v tom, že u nás hodně hrají prim Fujitsu a Lynx,” uvádí bývalý obchodní manažer.

Očima zákazníka

„S Honzou se znám už asi věčnost. Ani nevím, jestli je to deset nebo více let. Vyhovuje mi, že se s ním a s jeho týmem dá mluvit a dohodnout se. Vždy jsme byli schopni najít řešení i nepříjemných problémů. A ve srovnání s ostatními distributory, se kterými obchodujeme, je tato schopnost právě u eD větší. Myslím, že je to díky trochu méně „korporátní“ kultuře eD, ale je to také dáno osobou Honzy. Jeho tým dokázal spolu s mými lidmi najít řešení pro specifické potřeby našeho byznysu a i díky tomu si ukusuje z našeho nákupu o kousek víc než ostatní distributoři.“

Tibor Brunclík, Print Partners s. r. o.

Roční pauza od IT distribuce

Na pozici obchodníka Honza strávil sedm let. Jeho cesta v eD začala v roce 2001, kdy nastoupil jako specialista na mobilní komunikace, po dvou letech už dělal obchodníka pro celý IT obchod. V roce 2008 si dal od IT na rok pauzu a přešel do distribuce s hutním materiálem. Zpětně to vnímá jako obohacující zkušenost, díky níž poznal jinak fungující obchodní model. „Když mi však z eD zavolali, jestli bych se nechtěl vrátit a dělat ředitele
pobočky, přiznám se, moc jsem neváhal,” vzpomíná na deset let staré rozhodnutí.

Na své práci oceňuje variabilitu, jak říká, člověk nedělá pásovku. Baví jej i vyhledávání nových obchodních příležitostí a zákazníků a v neposlední řadě i komunikace se zákazníky, dodavateli i vlastním týmem. U toho dbá na to, aby jeho lidé nerozlišovali, zda pracují v Brně nebo v Pardubicích, ale brali se jako jedna pobočka.

„Člověk z jiného oboru se často na věci dívá úplně jinak a dokáže obohatit tým”

Tvrdí, že dobrý obchodník by měl být loajální, samostatný, komunikativní, výřečný, ale musí umět i naslouchat, vycítit obchodní náznaky a najít a navrhnout správné řešení. Zároveň přiznává, že při hledání nových lidí do týmu pro něj není stěžejní, aby byl obchodník prorostlý zkušenostmi od A do Z. „Když někdo přijde od konkurence, může mít už za ta léta klapky na očích. Naopak člověk z jiného oboru se často na věci dívá úplně jinak a dokáže obohatit tým,” doplňuje Jan Vančata.


5 zajímavostí, které jste o Honzovi nevěděli

  1. Od gymplu chodí na čundry. Jde o pánskou tradici v podobě 60kilometrové trasy a čtyř dní pod širákem.
  2. Vloni si udělal kurz na seskok padákem, se kterým následně také dvakrát sám skočil.
  3. V blízké době chce vyzkoušet ferraty a naučit se hrát na elektrickou kytaru.
  4. V létě jej můžete s manželkou potkat na některém z hudebních festivalů. Absolvují zpravidla tři až čtyři ročně.
  5. Zvířata k jeho životu patří. Je synem veterináře a domácnost s ním sdílí pes, kočka a had.

Dvě města, jedna unita

I přes desítky kilometrů rozdělující pardubickou a brněnskou pobočku se Jan snaží, aby se jeho lidé brali jako jeden tým.

Pardubická část týmu Honzy Vančaty. Zleva Jan Vančata, Simona Mates, Darina Novotná, Michal Kozák, Ondřej Kunc, Miloš Prendký.
Brněnská část týmu Honzy Vančaty. Zleva Tomáš Fořter, Martin Škrabal, Dana Křížová, Pavel Kovářík.